Teletraverzané – o zhoubné
závislosti šňupačů telenovel
Dlouho se o tom nevědělo, ale nyní to vyvřelo na povrch jako nezkrotný proud žhavé lávy. Nevídaně veliké procento Traverzanů patří k oddaným až fanatickým příznivcům mnohasetdílných televizních novel a seriálů.
Po nedávném tréninku se hráči jako obvykle sesedli v klubovně k drobné debatě nad pár žejdlíky. Družná diskuse s trochou hlaholu byla po chvíli v plném proudu, když v ten moment vzkřikl gólman Lego Šlégr. „Ticho, neslyšim. Běžte se bavit do šatny!“
Hovořící Tzraverzané užasli a se strnulým výrazem se zahleděli na Lega, který hypnotizoval obrazovku televize. Na ní právě běžel 132. díl nekonečného seriálu Rodinná pouta.
A najednou vyšlo najevo, že na obrazovku se nedíval jen Lego, ale také Dobřik či bývalý Král Traverzy Karluš Krajník.
„Je to tak, máme v týmu půlku úchylů, který se na tohle koukaj,“ oklepal se Fíkuš Fischer, jenž televizní kratochvíli nemá šanci holdovat. Jako vášnivý hráč všech možných i nemožných her mnoho dní v týdnu prosedí u stolů v restauracích a barech při roztodivných karetních hrách jako je například Slepice. U přístroje s pohyblivými obrázky tak maximálně usíná.
Členové kroužku telefanatiků se však tvrdě brání. „Co proti tomu máte?! Je to ze života a jsou tam kvalitní herecký výkony,“ říká zasvěceně Lego, který si všechny díly Rodinných pout pro jistotu i nahrává, aby mu něco neušlo, případně aby si osvěžil paměť, když mu některá zápletka není zcela jasná.
Lego dokonce nabízí eventuelním zájemkyním, pokud by nějaký díl nezaznamenaly, že jim ho nezištně zapůjčí. Musí mít však video s LP, neboť Lukáš se snaží, aby se mu co nejvíc dílů vešlo na jednu kazetu.
Dalším milovníkem Pout je Karluš Krajníkuš, který spolu s přítelkyní Bárou momentálně shání soundtrack k tomuto zásadnímu seriálu. „A rád bych sehnal i fotku Lojzika,“ vyzývá Karluš k pomoci širokou veřejnost.
Při sledování Pout po zmíněném tréninku mu dokonce po tvářích kanuly slzy. Tak ho děj onoho dílu strhl, tak byl dojatý dočasným žalem a strádáním spoutané rodiny.
Doslova odpoledne za odpolednem a večer za večerem prosedí v důlku svého křesla před zářící obrazovkou Dobřik. Jeho láskou jsou zejména mýdlové opery mexické a venezuelské provenience. Usměvavé snědé dívky ho často dokážou nevídaně rozpálit a motivovat před zápasy.
Dobřik začínal v dřevních dobách u tisícidílných sérií jako Tak jde čas či Mladí a neklidní. „Pak jsem se přeorientoval na soft novely jako Manuela nebo Esmeralda, těm jsem opravdu fandil. No a pak přišly série jako Konzuela denně luxuje, Výkřiky zmateného Diega či Trable gaye Fernanda. Všechno to mám nahrané,“ doslova jiskří oči Dobřikovy.
INZERCE
Dívky a ženy, které byste se chtěly setkat a podělit se o své virtuální dojmy s našimi Teletraverzany, neváhejte a kontaktujte je v Návštěvní knize. A zatím se mějte.
